+
Přidat firmu
Vyhledávání
Menu

Teplárny loni investovaly do snížení emisí další miliardu korun

V minulém roce investovaly teplárny do ekologizace provozů další více než 1 miliardu korun. Od roku 2013 si modernizační investice v teplárenství vyžádaly již přes 21 miliard korun a budou pokračovat. Emise z tepláren zásadně klesly, k vyčištění ovzduší to ale stačit nebude, dokud si stát neposvítí na lokální topeniště.

„Celkové investice teplárenských společností do ochrany ovzduší v uplynulých šesti letech přesáhly 21 miliard korun a výrazně se projevily ve snížení znečištění,“ komentuje aktuální statistická data z tepláren, které jsou členy Teplárenského sdružení ČR předseda jeho výkonné rady Tomáš Drápela.

Výsledkem miliardových investic je zásadní snížení emisí znečišťujících látek do ovzduší. V případě oxidů dusíku klesly emise v roce 2017 oproti roku 2013 o 29 %, v případě prachu o 41 % a v případě oxidu siřičitého dokonce o 42 %.

„Modernizace tepláren bude pokračovat až do roku 2022, kdy končí přechodné období pro některé menší teplárny. Dodatečné investice budou muset provést i některé již modernizované teplárny, aby splnily zpřísněné požadavky na nejlepší dostupné technologie, které začnou platit v roce 2021,“ vysvětluje Drápela.

Jakkoli razantní snižování emisí z tepláren ale čistý vzduch zajistit nedokáže, podíl tepláren na celkových emisích je dnes již marginální a emisím klíčových polutatnů dominují lokální topeniště.

„Naprosto dominantním původcem jemných prachových částic jsou u nás lokální topeniště. V roce 2016 jich vypustila 74 %, tedy dvacetkrát více než celý sektor veřejné energetiky a výroby tepla, který se na nich podílel 3,60%. Podíl domácích topenišť na0emisích rakovinotvorného benzo(a)pyrénu činil dokonce 980%,“ upozrňuje Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení0ČR.

Podíl odvětví na emisích prachu PM2,5 v  roce 2016 v České republice

Image 1

S ekologickým přínosem tepláren ostře kontrastuje jejich pokračující ekonomická diskriminace v0rámci nejrůznějších „ekologických“ daní a0poplatků, od0nichž jsou lokální topeniště většinou paradoxně osvobozena, zatímco „čistší“ teplárny, a s nimi i jejich odběratelé, je platit musí.

V porovnání s rokem 1990 dnes při výrobě 1 GJ tepla vypustí komíny tepláren do ovzduší méně než desetinu původního množství emisí síry, dusíku, oxidu uhličitého a prachu. Za uplynulé čtvrtstoletí tak klesla ekologická emisní zátěž dálkového zásobování teplem při vytápění z tepláren i vzhledem k výrazným úsporám tepla pro vytápění a ohřev vody v domácnostech téměř dvacetkrát. Rozdíl vypouštěných emisí v případě výroby tepla v teplárnách a lokálních kotlích na  evná paliva je obrovský.

Vývoj emisí oxidů dusíku, síry a prachu za období 2013–2017

Image 2

Zdroj: Data z teplárenských zdrojů členů Teplárenského sdružení ČR, které teplem zásobují více než 1,1 milionu domácností.

Na rozdíl od tepláren se emise prachových částic z domácích topenišť snižovat nedaří. I kdyby velká energetika včetně tepláren snížila emise na nulu, čistý vzduch to v Česku nezajistí, jeho největším nepřítelem jsou totiž domácí topeniště.

Vývoj produkce emisí prachu PM2,5 (tisíce tun/rok) v letech 2005 až 2016 v ČR

Image 3

Zdroj: Teplárenské sdružení ČR, ČHMÚ