+
Přidat firmu
Vyhledávání
Menu

Střípky z historie – Přístroj na výrobu plynu

23.12.2019 Autor: Ing. Vladimír Pavlíček Časopis: 7/2019

Již naši předkové evidentně pochopili význam udržitelného životního prostředí, protože pro modernizaci provozu, a snad i pro ochranu ovzduší, nacházeli řešení také v plynofikaci. To dokumentuje i skutečnost, že na příklad v roce 1899 uvedl časopis „Z říše vědy a práce“ velmi zajímavou informaci o dalším novém přístroji na individuální výrobu plynu, který přispíval k řešení problému až na úrovni jednotlivých drobných i větších spotřebitelů.

Protože tento článek zaujal, z hlediska tehdejší doby, i naši pozornost, předkládáme jej nyní čtenářům časopisu Topenářství instalace.

Excelsior zove se nový přístroj na výrobu plynu k osvětlování a vytápění, jejž vyrábí závod Inderau a spoI. v Drážďanech. V podstatě je to karburační komora, v níž se vzduch nasycuje parami gazolinu, známé to kapaliny uhlovodíkové, která se při rafinování petroleje jako vedlejší výrobek vytvořuje. Nový tento přístroj dobyl si v krátké době dvou let všeobecného uznání a velmi značného rozšíření. Na průmyslové výstavě v Lipsku udělena mu r. 1897 stříbrná, ve Stuttgartě téhož roku zlatá medaile.

Excelsior nahrazuje plynárnu a má tu velikou výhodu, že se dá v každé místnosti postaviti, zaujímaje nejvýše prostor 2 až 3 m2. Továrna vyrábí přístroje rozličných velikostí pro 10–200 plamenů, tak že vyhovují velmi dobře zejména potřebám továren, hostincův, obchodů, spolkových domův a p.

Jak naše vyobrazení ukazuje, má Excelsior asi podobu i velikost železných kamen, zhotoven jsa ze silného železného plechu.

V dolejší části nalézá se nádržka s vodou, kterouž zvláštní lopatkové kolo po způsobu plynoměru protlačuje vzduch. Práci tuto koná a reguluje závaží, působící pomocí kladko­stroje a ocelového lana na hřídel. Čím větší závaží, tím více stlačuje se při tom vzduch a tím výkonnější jest také celý přístroj. Jest ovšem samozřejmo, že velikost závaží musí býti v určitém poměru s počtem plamenů, přístrojem napájených. Vzduch stlačuje se v této dolejší části až na 60 mm tlaku vodního sloupce. Odtud převádí se vzduch trubicí nahoru pod pohyblivý plynojem, jenž se v nejhořejší části přístroje nalézá. Jím reguluje se tlak vzduchu podruhé a vytlačuje se do karburačních komor, které se v hořejší části přístroje pod plynojemem nalézají. Tyto komory naplněny jsou pórovatou hmotou (plstí), která gazolinu dodává dosti velikého povrchu, aby se odpařování jeho dělo s náležitou rychlostí. Vzduch procházeje položkami plsti nasycuje se gazolinovými parami tou měrou, že se stává hořlavým. Avšak odpařováním této těkavé kapaliny ochlazuje se zároveň hořejší část přístroje tak značnou měrou, že tím i rychlost odpařovací může býti až příliš omezena. Z té příčiny jest s výhodou, umístiti celý přístroj do teplejší místnosti. Kdyby to však možno nebylo a vývoj gazolinových par by se za chladu stal příliš volným, odpomůže se zahříváním vody ve spojité rouře, kterouž po levé straně výkresu vidíme. Pod ní rozžehne se přiměřený plamen, jímž se teplota přístroje na náležité míře udržuje.

Image 1

Karburovaný vzduch prochází po té ještě zvláštním čističem, kde se hlavně vodních par zbavuje, načež se pouští do osvětlovacího potrubí. Avšak dříve ještě rozředí se náležitou dávkou čistého vzduchu na míru, která jest pro tvorbu svítivého plamene nejpřiměřenější. To děje se tím, že se pouští zvláštním kohoutkem do potrubí část stlačeného vzduchu přímo z hořejšího plynojemu. Na této regulaci jest hlavně záleženo, aby plamen byl dosti svítivým, aniž by však čadil.

Přihlédněme nyní k souběžné činnosti přístroje, která v tom záleží, že samočinně čerpá také gazolin.

Nádržka gazolinu nalézá se u dna válcovité části přístroje, tedy nad nádržkou vodní. Sem přivádí se gazolin ručním čerpadlem; a nikterak není na závadu, jestliže se zásoba doplňuje, když přístroj jest v činnosti. Jak vysoko stojí gazolin v této zásobárně, viděti jest stále na spojité nádobě skleněné, která se v čele přístroje nalézá. Do této nádržky zasahuje zdvihací přístroj po způsobu páteře, který gazolin po malých dávkách nahoru do karburačních komor zdvihá a tam jej po průlinčitých vrstvách rozlévá. Zdvihací páteř otáčí se pomocí hořejšího hřídele, který se zase pohání řemenovým převodem od hřídele spodního. Gazolin rozšiřuje se jednak po karburačních komorách prolínavostí, jednak zase padá vlastní vahou dolů, takže se všechen přebytek opět vrací dolů do zásobárny.

Nemalou výhodou páteře také jest, že se jí gazolinová zásoba stále promíchává, takže se v ní nemohou tvořiti vrstvy o nestejné hustotě, nýbrž do karburační komory dodává se stále gazolin o hustotě naprosto stálé.

Gazolin, jehož se v Excelsioru s prospěchem užíti dá, musí míti hustotu 0,640 až 0,650. Karburací dodává gazolin vzduchu výhřevnosti 4500 a 7500 kalorií, čemuž jest rozuměti v ten smysl, že se takové teplo vyvine, projde-li kilogram vzduchu hořákem. Rozličné této výhřevnosti dá se ovšem velmi dobře dle okolností využiti; neboť rovněž dobře dá se tohoto karburovaného vzduchu užívati ku svícení, jakož i k vytápění nebo pohánění gazolinových motorův. Ovšem jest nutno zaříditi pro každý z těchto případů stupeň karburace podle účelu, jemuž stroj právě sloužiti má, jinak pro největší svítivost, jinak pro největší výhřevnost, a zase jinak pro nejvyšší výbušnost.

Excelsior má před příbuznými karburačními přístroji, nyní již značně rozšířenými, hlavně velikou výhodu tu, že se v něm koná veškera práce za studena, kdežto se k tomu v jiných aparátech užívá někdy dosti značných stupňů teploty. Tím stává se Excelsior naprosto bezpečným přístrojem, při čemž výbuchové katastrofy jsou naprosto vyloučeny, a to tím bezpečněji, ježto k plynu samotnému nikde není ani přístupu, leč až na hořácích, kde se vytékající plyn zapaluje.

K topení užívá se obyčejných kamínek plynových, k pohonu strojů motoru gazolinového, k osvětlování konečně jakýchkoli hořákův. Ovšem jsou nejvýhodnějšími hořáky Auerovy.

Náklad při výrobě gazolinem karburovaného vzduchu jest poměrně velmi mírný. Stojíť 1 m3 karburovaného vzduchu k osvětlování 5 až 6 kr., tedy o 30 až 40 % méně než obyčejný svítiplyn. Svítivost však vyniká ještě nad něj tou měrou, že se u přirovnání ke svítiplynu plných 50 % nákladu ušetří. Zapalování děje se zdola, poněvadž z hořáku vytékající plyn jest těžší nežli vzduch. Užíváme-li žárových punčošek Auerových, jest nutno toho dbáti, aby plyn nebyl gazolinovými parami přesycen, sice čadí plamen. Děje-li se tak, zatočíme hořák na chvíli, aby se usazené saze mohly opět spáliti; na přístroji pak postaráme se otočením kohoutku o to, aby k plynu více vzduchu bylo přimícháno, čímž se další čazení úplně zamezí.

Přisluhování Excelsioru jest velice prosté; omezuje se hlavně na troje výkony.

Vodní nádržka budiž vždy náležitě doplňována, čemuž občasným doléváním vody vyhovíme.

Budiž dbáno o dostatečnou zásobu gazolinu, tak aby jeho hladina v zásobárně nikdy pod určitou značku neklesla. Doplňovati gazolin můžeme kdykoliv, aniž by to činnosti přístroje bylo na újmu.

Závaží budiž v čas natahováno, aby příliš dolů nesešlo. Za tím účelem voleno jest zařízení takové, že se bere závaží značně veliké (až do několika q), ale jeho účinek zmenšuje se přiměřeně užitím kladkostroje o 4 až 8 kladkách. Kdyby však přece v době činnosti přístroje bylo nutno kladkostroj natahovati, lze to též provésti, aniž by bylo pozorovati změnu ve svítivosti plamenův, neboť natahovací hřídel jest s vnitřním poháněcím hřídelem spojen po způsobu remontoarním jako na hodinkách. Zvláštní rukojetí zadržíme vnitřní hřídel poháněcí a současně druhou rukou provedeme natažení stroje.

Pro závody, v nichž jest přístroj Excelsioru v místnosti odlehlé, zařídí se kontakt s elektrickým zvonkem, jenž pak v čas oznámí, že jest nutno natáhnouti závaží.

Zajímavé toto osvětlovací zařízení zavedeno jest mimo jiné v nádražní restauraci v Roztokách u Prahy, ve spolkovém domě ve Strakonicích a v cukrovaru v Kopidlně.

Zástupcem pro Rakousko jest Adolf Wassmundt na Král. Vinohradech, v Korunní třídě č. 20.


Little Sherds of History – Apparatus for Gas Production

Our ancestors evidently understood the importance of sustainable environment because they found solutions also in gasification in order to modernize operations and perhaps to protect the climate as well.

This is illustrated by the fact that, for example, in 1899, the magazine „From the Empire of Science and Labor“ presented very interesting information about another new device for individual gas production, which contributed to solving the problem right to the level of individual small and also large consumers.

Keywords: history, gas production, environment, lighting, heating, carburetor chamber