+
Přidat firmu
Vyhledávání
Menu

Otázky 2017/7

27.11.2017 Časopis: 7/2017

Vedoucí a recenzent rubriky Zdeněk Lyčka

Otázka:

Před nějakou dobou jsem v jednom odborném textu narazil na názor, že žádný zákon vlastně nepředepisuje, aby na každou instalaci byla vypracována projektová dokumentace s tím, že ke stavebnímu povolení někdy stačí náčrt nebo schéma. Jako příklad se v textu uvádí použití ideových schémat pro zapojení kotlů, nebo tepelných čerpadel do otopných soustav, která neobsahují pojistné nebo jiné armatury. Protože se na tom s kolegy v rámci firmy nedokážeme shodnout, moje otázka zní, zda je tomu skutečně tak a prováděcí firmy mohou zakázky, zejména v oblasti technického zařízení budov, rea­lizovat bez projektové dokumentace. Za odpověď předem děkuji.

Odpověď:

Z logiky věci vyplývá, že tomu tak není. Těžko si představit funkční otopnou soustavu bez výpočtu tepelných ztrát, výpočtu otopných těles, průtoků topných okruhů, jejich tlakových ztrát a vyvážení. Stejně tak není myslitelné navrhnout zdroj tepla podle ideového schématu bez všech potřebných armatur, včetně pojistných a dalších potřebných prvků.

To, že někteří zhotovitelé o právních předpisech v oblasti jejich působnosti mnoho nevědí, neznamená, že takové předpisy neexistují.

Zmíněná ideová schémata nacházíme prakticky u všech výrobců zdrojů tepla, ať už se jedná o kotle, tepelná čerpadla, solární systémy nebo předávací stanice tepla.

To, že schéma neobsahuje pojistné a jiné armatury neznamená, že o nich výrobce nevěděl. Výrobce logicky předpokládá, že projektant, který schéma použije, doplní všechny prvky, k jejichž specifikaci je potřeba výpočet. Nejedná se jen o armatury, ale i o dimenze propojovacího potrubí topných okruhů. Také k určení oběhových čerpadel, která jsou zakreslena ve schématech, je potřeba znát výpočtový průtok a tlakové ztráty okruhu. Projekt pro stavební povolení obsahuje koncepci stavby. Pro vydání stavebního povolení je požadováno autorizační razítko autora projektu, nebo jeho částí. Projekt pro realizaci stavby má obsahovat veškeré detaily navržené na základě výpočtu. Na rozdíl od předchozího stupně dokumentace není, bohužel, autorizační razítko žádným právním předpisem vyžadováno.

Paradoxem je, že jinak jsou pro prováděcí dokumentaci vyžadovány všechny údaje, které se dají z autorizačního razítka vyčíst nebo autory projektu dohledat podle čísla autorizace.

Český právní řád používá pro vypracování projektu pro realizaci stavby problematický termín – dokumentaci zpracovává dodavatel stavby v rámci své dodávky. Mnozí zhotovitelé si to vysvětlují tak, že když nemají ve svých řadách odpovídajícího projektanta, autorizovanou osobu, mohou realizace provést bez projektu, nebo jen na základě projektu pro stavební povolení nebo dokumentace pro výběr zhotovitele, kde nesmí být uveden konkrétní výrobek, jen jeho technický popis.

Zhotovitelé následně obcházejí český právní řád a realizují zakázku jen na základě takové dokumentace. Pro výběr prvků mají téměř zcela volnou ruku. Jejich záměna však více či méně znamená narušení nebo likvidaci očekávané funkce zařízení.

Jak z toho ven? Čím se řídí vypracování dokumentace pro provádění stavby? To zajímá především nová uskupení společenství vlastníků, kteří si v developerských domech kupují nové byty.

Rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby obsahuje příloha č. 6 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb. Celá tato část byla beze změny vtělena i do no­velizace této vyhlášky, vyhlášky č. 62/2013 Sb.

V příloze A.1.3 vyhláška požaduje údaje o zpracovateli projektové dokumentace, kde pod písmenem c) se požadují:

„jména a příjmení projektantů jednotlivých částí dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných osob vedené Českou komorou architektů nebo Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace.

Dokumentaci požaduje také ČSN EN 14336 v části 4.5.1:

„Jednotlivé prvky se instalují v souladu s projektovou dokumentací.“

Vyhláška je obecně závazný právní předpis a jeho nedodržení nebo obcházení, je velmi rizikové pro případnou náhradu škody. Vše­obecně uplatňovaný názor, že je možné realizovat cokoliv, kdekoliv a kýmkoliv bez projektu, s projektem pro stavební povolení nebo jen s ideovým schématem, nemá v českém právním řádu oporu.

Co na závěr poradit těm poškozeným, kterým byla za nemalé peníze prodána realizace čehokoliv, která nesplňuje očekávané parametry, jinými slovy řečeno, nemá vlastnosti obvyklé?

Klasická reklamace na jedné straně není na závadu, na straně druhé nic neřeší. Zhotovitel uznává reklamaci jen na základě posudku soudního znalce. Ten s vypracováním posudku má dva problémy. Nemá potřebné prostředky jako soud, vyžádat nebo si nechat dodatečně zhotovit potřebné podklady pro svoji práci. Nemůže tak porovnat provedení akce s realizační dokumentací, která nebyla vypracována.

Nejprve je potřeba požadovat na zhotoviteli projekt pro stavební povolení ověřený ve stavebním řízení. Tam se lze dovědět, jaké parametry, normy a předpisy má dokumentace pro provedení stavby splňovat.

Za druhé vyžádat si dokumentaci pro provedení stavby s údaji podle přílohy A.1.3 c) vyhl. č. 62/2013 Sb.

Za třetí je potřeba domáhat se dokumentace skutečného provedení stavby.

Pokud zhotovitel nevyhoví společenství vlastníků nebo SBD vůbec, nebo nevyhoví v potřebném rozsahu, nezbývá než uplatnit svůj nárok u soudu. Jen soud je schopen vyžádat si dopracování potřebných podkladů od autorizované osoby pod hrozbou sankce. Teprve po získání potřebných podkladů je prospěšné obrátit se na znalce. Ten může porovnat dokumentaci pro realizaci stavby s dokumentací skutečného provedení a porovnat ho se skutečným stavem zjištěným na stavbě. Teprve s takovým posudkem může soud rozhodnout o zavinění, opravě zařízení, případně o náhradě škody.

Opravná dokumentace by měla plnit všechny požadavky dokumentace pro stavební povolení, včetně uvedení norem a vyhlášek, které má tato dokumentace splňovat.

Odpovídali: Ing. Miloš Bajgar, Vytápění – znalecká a projektová kancelář, Praha; člen redakční rady Topenářství instalace
JUDr. Zdeněk Karfík, CSc., advokát, Praha

Související časopisy