krby a kamna

Ve čtvrtek 18. května vybuchla doslova mediální bomba, když se k novinářům dostala informace o detailech připravované novely zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Tou „nejpropíranější“ chystanou změnou má být navrhovaný zákaz uvádění na trh v ČR spalovacích zdrojů na uhlí o jmenovitém příkonu do 300 kW, který by měl platit od 1. 1. 2025.

Řada tuzemských spotřebitelů se kvůli rostoucím cenám energií vrací k vytápění dřevem. Zvýšená poptávka po krbech a kamnech spolu s návratem řady spotřebitelů k vytápění tuhými palivy mají v letošním roce výrazný efekt –nebývalý růst zájmu o revize těchto vytápěcích zařízení. „Meziročně se jedná o nárůst okolo 50 %. Ukazuje se, že řada lidí si v minulosti krb či kamna pořídila, ovšem pouze jako záložní zdroj vytápění. Nyní s rostoucími cenami plynu a elektřiny se situace mění a lidé začínají tato zařízení využívat jako primární zdroje, s čímž se pojí i nutná údržba. Na kamnáře se tak obracejí, zda by jim po několika letech nevyužívání jejich krb či kamna zkontrolovali,“ uvedl Petr Banasinski, jednatel společnosti Hoxter, která je producentem krbových a kamnových vložek.

Krb bývá často součástí moderních rodinných domů. Plní estetickou funkci a dodává příjemné teplo. Pokud se však rozhodneme pořídit si krb s vložkou pro teplovodní vytápění, musíme počítat s tím, že jej nelze instalovat bez odpovídajících znalostí. Instalace bez projektu představuje značné riziko. Autor článku popisuje úskalí a chyby při instalaci krbových vložek, se kterými se v praxi setkal.

Autor článku se zabývá nejčastějšími příčinami vad otopných soustav s krbovými vložkami s výměníkem a s více zdroji tepla. Správně nabádá realizátory k dodržování ustanovení ČSN Tepelné soustavy v budovách – Zabezpečovací zařízení.
Příspěvek autor přednesl na Topenářském školení v Plzni v březnu 2018.

Autor fundovaně a detailně rozebírá nejasnosti a sporné otázky v zákoně č. 201/2012 Sb. a následné vyhlášky č. 415/ 2012 Sb., které vznikly především tím, že do konečného znění zákona nebyly akceptovány připomínky odborné veřejnosti k pracovnímu návrhu zákona, i když se někdy jednalo pouze o jazykovou úpravu textu k vyjasnění souvislostí. V článku považuji za nejdůležitější pasáž, kde autor upozorňuje, že se vždy jedná o celkový příkon zdroje tepla (spotřebiče) tj. součet tepelných příkonů, jak do místnosti, tak výměníkem do teplovodní tepelné soustavy. U výrobků starší provenience z doby, kdy se udával pouze výkon spotřebiče a nevyžadovaly se údaje o účinnosti, lze odhadnout příkon pouze s přihlédnutím k v praxi obvyklým hodnotám, ale v případě sporu by se nejednalo o průkaznou hodnotu.

Údaje v níže uvedených tabulkách jsou zpracovány na základě podkladů Asociace podniků topenářské techniky (APTT).

Do konce letošního roku musí provozovatelé všech malých teplovodních kotlů na pevná paliva zajistit jejich pravidelnou kontrolu podle § 17 odst. 1 písm. h) zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší [1].

Údaje v níže uvedených tabulkách jsou zpracovány na základě podkladů Asociace podniků topenářské techniky (APTT) za rok 2014 a podkladů z let předchozích.