Aktuální otázky vodohospodářské: sucho a retence vody

V posledních letech dopadá sucho na českou krajinu se stále větší intenzitou. Přitom voda je jeden z nejcennějších přírodních zdrojů a její nedostatek nám způsobuje vážné problémy. Proto je nutné s vodními zdroji zacházet tak, aby voda co nejdéle zůstávala v krajině a nedostávala se rychle do řek, kde je pro krajinu prakticky nevyužitelná. Tento přístup však nebyl v minulém století vždy ctěn. Docházelo k narovnávání a betonování koryt vodních toků, k vysoušení rybníků a rozsáhlým melioračním zásahům. Tím krajina v mnoha místech ztratila autoregulační mechanismus v podobě mokřadů, litorálních pásem, říčních niv, meandrů a rozlivových oblastí. Velkou měrou přispělo a stále přispívá ke špatnému hospodaření s vodou v krajině také zemědělství, které z důvodu zvětšení obdělávaných ploch způsobilo rozorání mezí, remízků a zornění mnoha oblastí, které byly důležité pro ochranu proti erozi a retenci vody v krajině. Proto dnes spolu se změnou klimatu čím dál více čelíme extrémům počasí v podobě povodní a sucha.

Na nových „suchých“ paragrafech pracuje ministerstvo zemědělství ve spolupráci s resortem životního prostředí. Ještě letos má být připraven zákon, který bude definovat tři stupně ohrožení suchem a tomu odpovídající opatření, kdy v nejzazší variantě mimořádného dlouhotrvajícího sucha by dolehlo omezení i na veřejný vodovod.

Tematické okruhy konference:
-    podnebí ČR a srážky
-    význam půdy pro retenci
-    dostupnost vody a její množství
-    pozemkové úpravy, krajinotvorba
-    retenční úpravy na vodních tocích